Andulky
Mám sousedku - kamarádku, která miluje andulky a chová jich asi jedenáct, tedy dnes už méně....my terapeuti zcela jistě víme, že čím více domácích mazlíčků, tím větší kompenzace za nedostatek lásky, proto mám tři pejsky, jednu utlačovanou kočku(tak jí říká moje dcera) a králíčka Arnieho, který má pokoj stejně velký jako moje dcera....:-)
No, ale dál k příběhu andulkami.Asi před rokem a půl se moje sousedka rozhodla, že se rozvede- rozhodnutí moudré a zcela promyšlené, nebudu rozvádět.....Měsíc na to onemocněla nejstarší andulka, údajně se nakazila od jejího manžela, dle rad veterinářky jí dali plnou péči, dnem i nocí o ni pečovali do úmoru. Potom přišla ta chvíle a sousedka zazvonila na mne, jestli bych nemohla ptáčka poléčit( metodou esoterního léčení), souhlasila jsem a cítila jsem to jako dobré..nicméně za tři dny ptáček zemřel.....rozhodnutí mé sousedky se rozvést se tím potvrdilo, musím však ještě říct, že tehdy se začal rozvíjet její nový vztah. Po půl roce, kdy se o rozhodnutí o rozvodu dozvěděl i manžel, napadl jediný papoušek v skupině další andulku- dárek od mé jiné kamarádky. Sousedka opět zvonila a já opět léčila...... tentokrát ptáček zemřel do rána. Jelikož zvířátka opravdu miluji( někdy víc než lidi- nic osobního), bylo mi to opravdu líto. Příběh pokračuje...manžel se odstěhoval a čekalo se na další náležitosti, které povedou k rozvodu....její nový vztah začal skřípat.....v této době onemocněla další andulka, tentokrát jsem léčila dvakrát po sobě a vážně věřila...... stále ještě to bylo esoterní léčení........tuto andulku jsem viděla zemřít v ruce mé kamarádky.......musím říct, že jsem chvilkami pochybovala, i když vesmírné zákonitosti znám velmi dobře,bolelo to.
Před měsícem její nový vztah skončil, manželství došlo ukončení a objevil se nový potencionální partner......opět onemocněla andulka ,ptáček, který byl ze všech nejsilnější a který si kdysi zlomil křídlo a jemu jsem esoterním léčením před lety pomohla.......nemohla papat.Moje rozhodnutí bylo jasné, použiji eft a stalo se. Již při prvním ťukání na majitelku začal ptáček papat a když jsme ho tukali přes ni, sám začal hledat vodu a čepýřit se, oběma se nám ulevilo.... vyťukala jsem sousedce i strach, že to dopadne jako s předchozími ptáčky....musela ho nechat v náhradní kleci, aby jí ostatní neublížili, než se zotaví, druhý den šla na rande a ptáček vesele sílil....předevčírem zemřel.....udusil se.........bylo mi to moc líto a je stále i když vím, že to byla jeho volba. Tady příběh zatím končí, musela jsem si to přebrat tak, že jsem jim vlastně pomohla odejít s menší bolestí a podpořila tak jejich rozhodnutí a zároveň je jasné, že sousedka se loučí s minulostí.
Vztahy se sousedkou máme stále skvělé a abych to trochu pozvedla,ťukala jsem jí operaci očí, která se mimořádně zdařila a když šla na sál ( čekala jsem na ni v čekárně), říkala, že celou dobu na křesle myslela na mne a usmívala se jako blázen....po operaci se jí oči hojí velmi dobře.....Zazvonil zvonec a pohádky je konec :-)
úterý 28. dubna 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat